1.KAPITOLA KŘEHKÁ MINULOST

23. března 2009 v 14:51 | hromádka neštěstí |  Drobné chyby
Aloha
Víte,včera jsem dočetla třetí díl Stmívání,Zatmění..Řeknu vám vynechala jsem jednu kapitolu:Epilog-Volba Jacob Black,protože kdybych ji četla tak bych to asi nepřežila.Zničilo by mě to..Edwa mám taky ráda,ale stojím na straně Jacoba.Jednoznačně..Potom jsem ještě četla Poděkování a to bylo asi nejkrásnější;)Jasně jsem potrefená,ale,když už člověk děkuje,zválš slavný jako třeba Stephenie tak to stojí za přečtení,ne?Tady máte poslední větu z PODĚKOVÁNÍ:
"Přála bych si,abych vám každému mohla dát velkou pusu a Porsche 911 Turbo."
Málem jsem se rozbrečela;)Dojalo mě to:-)))A koho by ne?
hromádka neštěstí
Příběh pod celým článkem;)



Tento příběh,prosím,není o mě!
1.Kapitola
Křehká Budoucnost
Drobné chyby
1.dubna
Seděla jsem v lavici,když v tom mi kámoška zašeptala:
"Něco ti musím říct...."
Nechápavě jsem se na ni podívala.
"O přestávce,ok?"
Přikývla jsem,ale nechápala jsem ji.
Dá se říct,že moje kamarádka Nika viděla do budoucnosti.
Zazvonilo.
"Cos chtěla?"otočila jsem se na ni.
"Víš,cosi jsem viděla..."
Vykulila jsem oči."Co?"
zeptala jsem se.
"Ty,víš nesmíš chodit do malé chaloupky,kousek od vaší chatky..."
"Proč?Ale já dnes musím jít s rodičema na zahradu."nechápala jsem.
"Nemůžeš!Ber moje varování vážně!"řekla mi nutně a odešla.
Zůstala jsem v lavici sedět a naprosto jsem nic nechápala.
***
Odpoledne jsme se s rodiči vydali na zahradu.Já,sestra,táta a máma.
Došli jsme na zahrádku a všichni vešli do chatky.Sestra slavila narozky.
Mě to tam,ale nebavilo a tak jsem se šla projít.Kousek.Kousek od naší
zahrady jsem kopla do kamínku,který se válel u mé nohu a ten do něčeho
dřevěného narazil až to přinklo.Vzhlédla jsem.Přede mnou byla malá
chatka.Byla dřevěná.Polorozpadlá,hnědě natřená a z jedním oknem,které
bylo na západě.Dveře byly hodně rozbyté,byly tam velké díry,ale byla
vidět jenom tma.Sáhla jsem do kapsy pro mobil.Našla jsem číslo Niki a
vytočila ho.Nechala jsem to třikrát vyzvánět a pak to tipla.Sedla jsem si
na kámen poblíž chatky.Ale musela jsem si přesednout dál,protože
chatka naháněla strach.Bylo mi třináct a byla jsem strašpitel.Přiznávám.
Čekala jsem 15 minut,ale nic.Nika nevolala.Už mi běhal mráz po zádech.
Stmívalo se,ale stejně jsem pořád čekala až ta Nika zavolá.Nakonec jsem
to přece jenom nevydržela a přišla blíž.Něco mi říkalo,že se mám radší
otočit a utíkat pryč.Ale neudělala jsem to,místo toho jsem vzala za kliku.
Pomalu,pomaloučku jsem ty rozvrzané dveře otevřela.Hrozně to vrzalo
a tak jsem je pustila a vzala se za uši.Až mě bolely.Udělala jsem krok a
vstoupila.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 nezávislá nezávislá | Web | 23. března 2009 v 17:52 | Reagovat

Tak ten epilog jsem četla, dostalo mě to. Já mám ráda Ewadra i Jacoba, ale ted se celkem přikláním k Jacobovi.♥

úžasné, miluju celý ten příběh od prvního dílu, a těším se na čtvrtý. Moc dokonalé.♥♥♥ Máš pěkný blog x)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama